Z Lovosic vezeme stříbro
V sobotu 27.1. jsme vyrazili na turnaj mini 5+1 do Lovosic.
Za pozvání jsme byli moc rádi, jelikož poslední turnaj v mini jsme absolvovali v polovině listopadu.
Sami jsme netušili co s námi udělá takto dlouhá turnajová pauza a fakt, že kluci si od října střídali nemoci, zranění a dohromady toho moc nenatrénovali.
Ve skupině nás čekali týmy Jičína, Dukly a Loun.
Jičín – zápas s vždy silným Jičínem byl jak na houpačce. My šli na začátku do vedení , soupeř zápas otočil, my dorovnali zhruba minutu před koncem a nakonec jsme zápas mohli rozhodnout 7m hodem po čase, který jsme bohužel neproměnili. Výsledek 12-12. Asi zaslouženě remíza pro oba týmy.
Dukla – v tomto zápase jsme věděli, že jsme favoritem. Dukla hrála u nás na říjnovém turnaji a my věděli, že mají tým, který bychom měli porážet. Bohužel jsme zápas podcenili a ¾ zápasu hráli se soupeřem vyrovnaný zápas. Až ke konci utkání se nám podařilo soupeři utéct a vyhráli o 4 branky.
Louny – věděli jsme , že pokud chceme hrát finále, musíme Louny porazit co největším rozdílem, abychom měli lepší skóre než Jíčín. K tomu přizpůsobili taktiku a hráli všechno na rychlé útoky. Sebík zavřel bránu a my slavili výhru 17-0 což nás nakonec o 2 branky posunulo do finále.
Finále jsme hráli s domácím týmem. Sám jsem byl zvědavý jakým způsobem se oba týmy posunuli od naší poslední konfrontace v říjnu, kdy jsme prohráli o jedinou branku.
Samozřejmě jsem věděl jak u nás vypadali poslední měsíce a že to bude hodně těžký.
Samotný zápas potvrdil mé předpoklady, Lovosice na nás od začátku vlítli a bylo vidět, že si jdou jasně za vítězstvím.
My se ze začátku zuby nehty drželi a po poločase bylo vidět, že nám dochází plyn. Druhý poločas už ani nechci hodnotit, jelikož to z naší strany byla velká bída.
Celkově bych turnaj hodnotil dobře snad jen proto, že jsme si po tak dlouhé době zahráli. Samotné výkony mě nepotěšili, i když samozřejmě vím, proč k nim došlo a co zatím stojí.
Věřím, že nám to dá motivaci do dalších týdnů a v březnu na Pragáči předvedeme jiné výkony.
Času máme pořád dostatek.