Kynžvartský pohár je pro nás tradičně posledním turnajem sezony. Nejinak tomu bylo tento víkend, kdy jsme se zúčastnili již 49. ročníku tohoto krásného turnaje. Hrozně jsem se na tenhle event těšil, protože jsme konečně dokázali dát dohromady tým, který byl velmi silný a nebyl až tolik ovlivněný zraněními. Bohužel na poslední chvíli onemocněla Josefka a Simča, ale na druhou stranu byl tým posílen o Bety a Andulu.
Páteční den nám přinesl 4 zápasy na venkovním hřišti. V krásném počasí jsme si to postupně rozdali s týmem z Německa Plauen Oberlosa, silným Milevskem, domácím Kynžvartem a poslední zápas proti nám nastoupily děvčata z Loun. Holky od začátku turnaje fungovaly skvěle. Dobré nastavení v hlavách, žádná negativita, užívaly si hezkého počasí a atmosféry turnaje, ale dokázaly se před zápasem velmi dobře přepínat do zápasového módu. Oberlosa byl ideálním soupeřem na první zápas turnaje. V pohodovém tempu jsme vyhráli 17:6. Mohli jsme si krásně prostřídat sestavu, zahrály si všechny holky dostatečně, ušetřili jsme síly na další zápasy. První 4 trefy za naše barvy si připsala Bety a hezký návrat po zranění a nemoci zažily i Kačka a Vanda, které se také prosadily. Tury hned v prvním zápase také ukázala, že je zpátky v plné síle. A po krátkém výpadku formy jsem měl radost, že se nám vrátila Nici taková, jakou jí známe. Hned před druhým zápasem mně bylo jasné, že si to s Milevskem pravděpodobně rozdáme o semifinále. Klíč turnaje byl takový, že první dva týmy ve skupině postupují přímo do bojů o medaile a podle papírových předpokladů jsme si na tyhle dvě místa brousili zuby my, Milevsko a Slavia Praha. Holky se na tenhle zápas výborně připravily, skvěle poslechly předzápasové taktické pokyny a silnému soupeři až nečekaně dominovaly. Výhra 18:11. nám všem ukázala, že tenhle tým může opravdu dojít daleko. Líza byla v tomhle zápase k neudržení v útoku, Hanka zase fantasticky bránila. Ale tohle byl parádní týmový výkon. Nerad bych zmiňoval jen jednotlivkyně. Třetí zápas jsme nastoupili proti Kynžvartu, který nastoupil s týmem děvčat ročníku 2010. Tenhle zápas byl jediným, který jsme odehráli na turnaji špatně. Určitě tomu přispělo i to, že jsme šli v podstatě rovnou z obědu na hřiště. Navíc se zápas hrál už v opravdovém vedru na přímém slunci. Z tohoto důvodu jsem chtěl holky rychle střídat a šetřit. Rychlé vedení 5:1 nám asi uškodilo. Soupeře jsme ve zbytku zápasu možná trošku podcenili a navíc rychlá rotace našim holkám nevyhovovala. Tohle beru samozřejmě na sebe. Nehezký zápas z naší strany jsme vyhráli 17:14 . V klidu jsme si to po zápasu ve stínu vyříkali a byl jsem rád, že to holky absolutně nijak nerozhodilo. Bylo vidět, že to hned hodily za hlavu a šlo se dál. Posledním soupeřem prvního dne byly Louny. Výsledek 27:8 ukazuje, že holky nic nepodcenily a po posledním slabším výkonu nakoply znovu motory na plné obrátky. Krásný úsek odehrály na spojkách naše „mladé pušky“ Hanka, Lili a Elen, které oprášily souhru z loňské sezony. Velkou kaňkou bylo, že se nám už při rozcvičení zranila Terka, která stoupla na míč a podvrtla si kotník. Andula jí ale zastoupila parádně. Přímou červenou kartu dostala Tury, za což jsem byl paradoxně skoro až rád, protože přímá červená karta na turnaji znamená stopku na nedělní první zápas a díky tomu jsem věděl, že bude mít dostatek sil na důležitější zápasy. Po posledním zápase jsme se přeběhli k hale na slavnostní zahájení turnaje, dali jsme si tradiční koláč a konečně se přesunuli místním autobusem na ubytovnu, kde jsme si s holkama sedli do zasedací místnosti a zhodnotili první den a probrali organizační věci na dny další.
V sobotu nás čekaly 3 zápasy v hale. První zápas jsme se střetli s týmem z Pardubic. V poklidném tempu a opět prostřídání všech hráček jsme dokráčeli pro výhru 22:12 a naladili se tak na rozhodující zápas o první místo ve skupině proti tradičnímu soupeři DHC Slavia Praha. Díky Jarce Šmrhové, která nám dala do pořádku Terku v podstatě přes noc, jsme mohli nastoupit v plné síle. Tenhle zápas měl naprosto všechno. Drtivou většinu herního času jsme vedli, ale nikdy se nám nepodařilo soupeři odskočit na nějaký větší rozdíl. Zápas byl naprosto vyrovnaný a dominovaly mu především obrany a brankařky. Terka chytala skvěle, výborně bránila Tury, Hanka, ale i Bety nebo Nici. Áďa také ukázala, že se v obraně poslední týdny hodně zlepšuje. Útok gólově táhla Líza, hru výborně řídila Tury a skvělé proměňování z křídel předvedla Lili a Elen. Krásný zápas jsme vyhráli 11:10 a tušili jsme, že 1. místo ve skupině je opravdu blízko. Velkou radost nám opět kazilo zranění. Líza zápas nedohrála také kvůli kotníku. Poslední zápas jsme přehráli jednoznačně tým Kobylis 13:5. Velkou radost nám udělalo, že se tenhle den vrátila do hry Máňa, která zatím nemá palec dostatečně doléčený, ale i přesto jí to nedalo a chtěla nastoupit, ale raději pouze na pozici křídla. A předvedla výborné výkony. Oba dny odehrála také Limba po zranění lýtka. Tréninkový výpadek na ní byl znát, ale i tak přidala několik povedených akcí a především krásnou branku technickým lobem přes prsty. Po zápase dostaly holky volno. Někdo se přesunul hned do pokojů odpočívat a velká část týmu si užila diskotéku. Byl jsem hrozně rád, že holky dodržely i přes tuhle volnost večerku. Všechny byly na minutu přesně na pokojích a šly spát.
Nedělní den byl ve znamení dvou soubojů o cenné kovy. V semifinále nás čekal Písek. Jarka znovu dokázala nemožné a kotník Lízy dala do kupy natolik, že jsme opět mohli nastoupit v kompletní sestavě. Holky předvedly parádní výkon a pro mě opravdu až nečekaně jsme zápas ovládli naprosto v klidu a vyhráli ho 21:11. Upřímně musím říct, že tým Písku byl značně oslabený a bylo to znát. Krásné dva góly dala Kačka, Vanda z křídla přidala také jednu trefu. Bety s Andulou si také zahrály poprvé v životě takhle velký zápas a zvládly to skvěle. Jistota medaile holky uklidnila. Bylo vidět, jak si opravdu naplno užívají tenhle skvělý turnaj. Byla radost je pozorovat. Ve druhém semifinále bohužel prohrály holky z DHC se Slávií Praha smolně o jednu branku, takže jsme věděli, že si ve finále zopakujeme zápas ze skupiny s naším rivalem z Prahy. Před zápasem bylo z holek cítit obrovské odhodlání. Strašně se mi to líbilo. Takhle přesně se má do takhle velkého zápasu jít. Finále přineslo opět skvělou podívanou. Před plnou halou se skvělou atmosférou jsme zažili znovu obrovskou bitvu, ve které jsme opět většinu zápasu vedli převážně jen o 1 nebo 2 branky. Soupeř ale ukazoval svojí velkou sílu a kvalitu. Obrany a brankařky hrály znovu prim. Oba týmy se na každou branku opravdu nadřely. Za nás obstarávala góly znovu hlavně Líza, která s přehledem proměňovala jeden sedmimetrový gól za druhým. Tury předvedla pár krásných pasů, Lili s Elen a Hankou přidaly také pár branek. Naše holky skvěle bránily celý zápas. Bohužel červenou kartu dostala Áďa a to v posledních minutách bylo znát. Střední spojka soupeře v posledních momentech zápasu často propadávala na sílu přes naší obranu a zápas v podstatě rozhodla. Finále jsme prohráli 9:10 . I tak byl tenhle zápas opravdu skvělý a myslím, že holky zase posune dál. Byl jsem rád, že i pozápasové zklamání a slzy brzy přešly a holky si užily děkovačku s našimi skvělými fans. Při medailovém ceremoniálu jsme přebrali nejenom stříbrné medaile, ale skoro už tradičně dostala zaslouženě nejlepší brankařku naše Terka.
Závěrem znovu děkuji rodičům za krásnou podporu hlavně v posledním dni turnaje. Luci a Frantovi Soukupů, kteří s náma byli opravdu po celý turnaj, že nejen fandili, ale i pomáhali s přepravou holek nebo tašek a byli mně vždy při ruce, když jsem cokoliv potřeboval. Vážím si toho. Skvělé také bylo, že se za námi přijela podívat řada našich dorostenek. Je super vidět, jak dobrou partu mezi sebou děvčata mají. Největší radost mi ale udělalo fungování celého týmu. S Filipem jsme jim nemuseli dávat v podstatě žádné úkoly, něco nařizovat, rozkazovat. Líze jsem odevzdal časy jídel a zápasů a celé si to organizovala sama. Kdo chtěl, tak mohl na diskotéku, kdo chtěl jít spát, šel spát. Všechno bylo dobrovolné a bez zbytečné buzerace a holky toho absolutně nezneužily. Všude byly včas na minutu, všechno dodržely. Byla to absolutní radost s nima strávit 3 dny. Herně tentokrát vynechám hodnocení jednotlivkyň, protože by to bylo opravdu nefér. Tenhle turnaj odehrály holky totiž tak skvěle, že nechci zmínit ani jednu z nich, protože to byl jeden velký tým a vypisoval bych opravdu naprosto všechny. A úplně poslední větou děkuju organizátorům turnaje, který je opravdu každý rok skvělý. Moc se těšíme na další ročník.
Chytaly: Soukupová, Strnadová
Hrály: Kovářová 31, Limberská 8, Krismanová 5, Turečková 17, Ládová 13, Novotná 11, Denkócy 10, Holatová 6, Poláčková 8, Výborná 16, Křížková 10, Sojáková 20