V prvním kole 2. ligy mladšího dorostu jsme se vydali na dalekou cestu do Žirovnice. Cesta krásným mikrobusem byla dlouhá, ale příjemná. K hale jsme přijeli asi hodinu a čtvrt před zápasem, což je po takové delší cestě ideální. Čas jsme využili k lehké svačině venku na trávě a pak už jsme se pustili do práce. Rozběhání a rozházení na mě udělalo dojem. Na to, že se holky v tomto složení potkaly na hřišti v podstatě poprvé, působil tým soudržně, připraveně a natěšeně. To se promítlo i do začátku zápasu, kdy jsme se rychle dostali do vedení 6:1. Všechno se zdálo být v pořádku a já už si začínal v hlavě připravovat střídání, aby si holky pěkně zahrály všechny stejně. Bohužel tímto moje veškerá chvála asi končí. Od 11. minuty se zápas proměnil v naprosté trápení. Obrana 1–5 nějakým způsobem fungovala, ale nebyli jsme trpěliví. Dobře jsme přerušili dvě nebo tři akce soupeřek, ale pak často přišla obrovská chyba, kdy se jedna ze spojek Žirovnice jen rozběhla do volného prostoru a my jsme se rozestoupili a jen přihlíželi obdržené brance. Nelča v bráně to měla v prvním poločase opravdu těžké a rozhodně jí nechci nic vyčítat. Maximálně jednu nebo dvě branky z křídla, kdy to chtělo více klidu a střelu spíše ustát, než se pokoušet udělat zákrok ve výskoku. V útoku jsme se naráželi na pasivní obranu 0–6, na kterou jsem holky před zápasem připravoval. Když už jsme dokázali míč dostat do křídla, tak jsme se šance zalekli nebo ji neproměnili. To byl bohužel společný jmenovatel pro všechna naše křídla bez rozdílu a trápilo nás to celé utkání. Nedařil se nám ani přechod do rychlého protiútoku, na kterém jsem chtěl náš výkon postavit. Buď jsme nebyli dostatečně rychlí, nebo jsme po přihrávce do autu obraceli kormidlo a běželi zase po pár vteřinách zpátky do obrany. I přes opravdu špatnou dvacetiminutovku jsme většinu poločasu vedli o jednu nebo dvě branky. Nakonec první dějství skončilo remízou 14:14.

Druhý poločas byl bohužel v podstatě kopií prvního, jen bez té dobré první desetiminutovky. Z křídla nám tam konečně díky Limbě, Kiki Preislerové a Cvači přeci jen nějaká branka padla, ale bohužel následovaly další neproměněné šance. Ve druhém dějství nám začal výrazně lépe fungovat přechod z druhé vlny, hlavně díky slušnému výkonu Ami, která dokázala pár míčů chytit a rychle rozehrát. Bohužel se ale naše spojky přidaly ke křídlům a z brankářky soupeřek jsme udělali hvězdu první kategorie. Tolik neproměněných trháků, čistých náskoků nebo proskoků na brankovišti jsem opravdu dlouho neviděl. Minuty ubíhaly a my i přes mizernou hru drželi pořád nadějnou remízu nebo vedení o jednu branku. V těchto chvílích jsem zkusil změnit obranu na 0–6, ale nějaký valný výsledek to nepřineslo. Chtěl bych za tento úsek moc pochválit Lexu, která se projevila při zatažené obraně jako pes obranář. 57 minut jsme soupeře nepustili ani jednou do vedení, což se bohužel změnilo v 58. minutě, kdy svítilo na tabuli skóre 22:23 pro Žirovnici. Holky se dokázaly kousnout a ještě průběh zápasu otočit a navrátit vedení 24:23 na naši stranu. 12 vteřin před koncem ale soupeřky srovnaly ze sedmičky. Při následném oddechovém čase jsem se rozhodl zkusit hru v sedmi bez brankářky. Holky si s tím poradily dobře a bezvadně splnily pokyn, se kterým šly do posledního útoku. Vybojovanou sedmičku po čase jsme ale bohužel neproměnili, a zápas tak skončil remízou 24:24. Bohužel musím ještě chvíli pokračovat v kritickém tónu. Do příštích kol rozhodně potřebujeme více hlavně od našich lídrů týmu. Z Nici, Hanky a Bety Poláčků musím dokázat dostat v příštích zápasech víc. Stejně tak musíme zlepšit už několikrát zmiňované proměňování z křídel. Anička Kalistová musí dále dohánět obrovské zápasové manko, které má oproti všem ostatním hráčkám. Abych nekritizoval jen hráčky, určitě nesu na výsledku i svůj díl viny. Když jsem viděl, jak se našim spojkám nedaří, snažil jsem se ve druhém poločase až přehnaně najít správné složení spojek na hřišti a rotoval je moc rychle. Stejně tak jsem na sedmičku po čase neměl dávat Čardu, která byla do té doby naše nejlepší hráčka, ale měl jsem vybrat nějakou zkušenější a starší hráčku. Na závěr alespoň pár pozitivních slov. Našimi nejlepšími hráčkami byly určitě Čarda s Limbou. Čarda dala několik krásných gólů jak z dálky, tak i po soubojích 1 na 1. Navíc několikrát dohrála do křídla. Musíme ji jen odnaučit přihrávat obloučky do pivota, které nemají šanci na úspěch. Limba zase bojovala jako lev na všech postech, kde se objevila. Z rozehrávky připravila spoustu šancí pro krajní spojky a vybojovala několik sedmiček, které si sama proměnila. Simča srdnatě bojovala se spojkami, které byly o tři roky starší, a rozhodně nezklamala. Navíc získala v obraně čistý míč na konci utkání, díky čemuž jsme se dostali do posledního vedení. Doufám, že jsme si na začátku sezony jen vybrali opravdu slabou chvilku, která se už nebude opakovat. Věřím, že skutečná úroveň hráček je úplně jinde, a snad to předvedeme už příští víkend.

Chytaly : Pivoňková, Průšová

Branky: Limberská 6/2, Cvačková 1, Poláčková 3/2, Denkócy 2/1, Čardová 8/1, Hřebejková 1/1, Preislerová 1, Sojáková 2