Po krásném a vítězném zápase ve druhé lize nastoupil i náš „A“ tým v první lize proti stejnému soupeři, Mostu. Po těžké zkoušce v derby z minulého týdne tak holky čekal další favorit celé soutěže. Jak jsem ale předpokládal, vůbec se toho nezalekly a začátek zápasu nám vyšel naprosto parádně. Po skvělé a agresivní obraně jsme na soupeře tlačili rychlými protiútoky. V 5. minutě, po dvou rychlých brankách Bety Poskočilové, Rózy a Elen, jsme vedli 4:1. Hanka nás v tu chvíli skvěle podržela, chytila dva trháky. Přesto však soupeř do 9. minuty srovnal na 5:5.
Zápas poté v podstatě kopíroval ten předchozí – ani jeden tým nedovolil soupeři odskočit do většího gólového trháku. Jen jednou vedl Most o dvě branky (11:13), ale během tří minut jsme znovu převzali vedení (14:13). Most v této části zápasu výborně zkusil hrát se sedmi hráčkami v poli, na což nejsou naše hráčky ze žákovských soutěží příliš zvyklé. Filip si proto vzal timeout a vysvětlil holkám, jak tuto herní variantu správně bránit. Zkusili jsme také vystřídat Hanku za Kauty, abychom týmu dodali nový impulz a trochu ho nakopli. Myslím, že toto střídání vyšlo – Kauty odchytala zbytek poločasu i celý zápas výborně. Stejně tak holky v poli ubránily soupeřovu přesilovku 7 na 6 velmi slušně.
V poslední minutě jsme ale přišli o vedení a inkasovali dva rychlé góly, takže první poločas skončil vedením Mostu 15:14. V první půli zahrály dobře všechny tři pivotky – Áďa, Míša i Bety. Neúnavně s obranou soupeřek bojovaly Róza, Vendy, Lůca a Líza. Nici navázala na dobrý výkon z druhé ligy a pomohla spoluhráčkám, které potřebovaly odpočinout. Elen opět ukázala své kvality na pravém křídle, ale největší respekt si zaslouží Máňa. Hned na začátku utkání dostala loktem a měla malou tržnou ránu pod spodním rtem. Rózin táta jí zranění ošetřil a zalepil tejpkou, která údajně zahojí všechna zranění světa, a Máňa se znovu zapojila do hry. Skvělý příklad týmového ducha!
Do druhého poločasu udělal trenér Mostu překvapivý tah – vytáhl jejich nejlepší hráčku Sáru Nedvědovou z pivota na spojku. Tento krok bohužel vyšel a soupeř vedl většinu zbytku zápasu. Skvělý konec prvního a začátek druhého poločasu zahrála Líza, která nás střelecky podržela ze spojky, podpořená Rózou, která vybojovala několik sedmiček. Ty s přehledem proměňovala Lůca. Další branky přidala Elen a hezký comeback po zranění prožila ve druhém poločase Lili, která přidala také dvě branky.
Největší problém nám dělala Sářina razantní hra na branku – vybojovala spoustu sedmiček, vytvořila tlakem místo pro ostatní hráčky Mostu a několikrát sama zakončila. S tím jsme se bohužel nedokázali vypořádat až do konce zápasu. Přesto jsme s výborným soupeřem drželi krok až do posledních minut. V závěru jsme ještě zkusili hrát dvě osobní obrany na dvě spojky soupeřek, ale to bohužel nepřineslo výraznější výsledek.
Zápas rozhodlo neuvěřitelných 15 minut, během nichž jsme nevstřelili ani jednu branku. Od 15. minuty jsme skórovali už jen jednou, a to až v poslední, 30. minutě utkání. V tomto úseku hry dal soupeř 5 branek a tím zápas rozhodl. Možná jsme se až příliš snažili zápas urvat souboji 1 na 1 na úkor chytřejší souhry nebo rychlých protiútoků, které nás zdobily v prvním poločase. Holkám už také mohly dojít síly, protože fyzická převaha hráček Mostu byla znát.
Zápas jsme prohráli 23:25. Bohužel po dvou kolech svítí v tabulce na našem kontě stále nula. Holky ale odehrály dva skvělé zápasy s týmy, které jsou určitě aspiranty na medaile. Není vůbec důvod věšet hlavu nebo skládat zbraně. Pořád si stojím za tím, že síla tohoto mladého týmu je neuvěřitelná a že se to časem ukáže – ať už letos nebo příští rok.
Ještě jednou hrozně děkuji za plnou halu a skvělou atmosféru. Zároveň vás prosím, abyste nás podporovali i dál. Pro nás všechny je obrovský zážitek hrát tak velké zápasy před tak parádní kulisou.
Chytaly : Sýkorová, Kaucká
Branky : Kovářová 4, Rittichová 6/5, Ládová 2, Samcová 1, Denkócy 1, Červená 2, Výborná 4, Poskočilová 2, Sedláčková 1